Zasloužená radost z poznávání

Podpora spolupráce: poznatky se rodí díky diskusi

Děti nečekají, až se výsledek objeví na tabuli. Pracují ve skupinkách, po dvojicích nebo i samostatně. Každý žák je tak schopen říci, jak k výsledku došel, a umí to vysvětlit i druhým. Výsledek se rodí na základě spolupráce. Učitel zde není konečnou autoritou, která jen řekne, kde je pravda – a otočí se další list učebnice. Žáci si budují vlastní plnohodnotný poznatek, o kterém neustále přemýšlí.

Většina poznatků se v hlavách dětí rodí na základě zkušeností a vzájemné diskuse. Proto děti potřebují mít prostor ke vzájemné spolupráci a diskusím přímo v hodinách. Tato komunikace se totiž ukazuje jako vysoce efektivní.

Volba formy práce

Protože každé dítě je jiné, vyhovuje různým dětem i různá forma práce. Někteří rádi pracují samostatně, jiným se lépe daří při práci ve skupině či ve dvojici. Vůbec tedy není na škodu, když má dítě po zadání úlohy možnost volby. Kdo chce pracovat samostatně, pustí se do toho sám. Komu více vyhovuje spolupráce, najde si kamaráda. Nicméně i ti, kteří preferují samostatnou práci, své dílo následně s velkou chutí diskutují se spolužákem.

Potřeba diskuse

Vzájemné diskuse mezi sebou děti nezbytně potřebují, ať už jsou ve fázi nabývání nového poznatku, nebo ověřování svých závěrů. V žákovských diskusích se totiž objevuje řada různých názorů, podnětů, ba i chybných představ, které motivují dítě k hledání správného řešení. Není zde žádná autorita rozhodující o tom, kde je pravda. Dospělý pouze přihlíží a nechává dítě své řešení formulovat a obhajovat před ostatními. Dítě tedy po celou dobu diskuse neustále zvažuje možnosti a přemýšlí. Buduje si tak vlastní plnohodnotný poznatek, který zapadne do jeho již existující struktury znalostí.

Role učitele

Učitel hledá především aktivity, ve kterých je zapotřebí spolupráce žáků. Organizuje běžné vyučovací hodiny tak, aby v každé hodině dostali žáci prostor ke spolupráci. Různorodost forem práce je zde důležitá jak z hlediska typologie žáků, tak z hlediska nabývání nových poznatků.

Není však cílem během jedné vyučovací hodiny vystřídat co nejvíce různých forem. Je třeba spíše dbát na to, aby vyučovací hodiny byly efektivní a aby žádná forma práce z dlouhodobého hlediska nezůstala v pozadí.

Záměr učitele je tedy volit především takové formy práce, které podporují interakci žáků mezi sebou. Zda se to bude dít ve dvojicích, trojicích, větších skupinách či celotřídně, není již rozhodující. Zábavnost hodin je totiž zajišťována pestrostí forem. Žádný model se neopakuje stále dokola.

Žádné bariéry mezi žáky

Jaký to rozdíl proti vyučování, kdy v běžné hodině po zadání úlohy učitel pečlivě dbá na zákaz opisování. Za snahu o vzájemnou konzultaci bývají žáci trestáni a v nejedné třídě si tak mezi sebou staví bariéry, aby ten druhý přece nemohl opisovat. Ač je to model celkem běžný, Hejného metodě nevyhovuje. Tady o žádné bariéry mezi žáky rozhodně nestojíme. Naopak je zde důležité jakékoli podobné bariéry bourat, aby komunikace mezi žáky plynula přirozeně, kultivovaně, věcně a bez škobrtnutí.

 
Máte stále o Hejného metodě nejasnosti či pochybnosti?
Často Kladené dotazy
Doporučte tuto stránku svým známým:

Podporují nás

© 2019 H-mat, o.p.s.
Pro lektory Prohlášení o používání cookies