Zasloužená radost z poznávání

Prolínání témat: matematické zákonitosti neizolujeme

Informace nepředáváme dítěti samostatně, ale vždy jsou uloženy ve známém schématu – které si dítě kdykoli vybaví. Neodtrháváme od sebe matematické jevy a pojmy, ale zapojujeme při nich různé strategie řešení. Dítě si pak samo vybere, co mu lépe vyhovuje a co je pro něj přirozenější. V hodinách tak neuslyšíte ono klasické: „Jééé, paní učitelko, to jsme brali před dvěma týdny, to už si nepamatujeme…“

Pokud si jednotlivá témata dáváme do souvislostí, které navíc odpovídají našim vlastním zkušenostem, jsme schopni si kdykoli jednotlivý poznatek odvodit či lehce vybavit. Naopak naučíme-li se jednotlivá fakta či pravidla izolovaně bez skutečného pochopení, nemusíme být schopni si na ně časem vůbec vzpomenout.

Když informace spolu logicky souvisejí

Kdybychom se schéma našeho bytu učili tak, že v září probereme okna, v říjnu kuchyň, v listopadu koberce a v prosinci osvětlení, tak v lednu budeme muset opakovat vše, co jsme již o oknech, kuchyni a kobercích zapomněli. Ale protože náš byt poznáváme přímo v akci, v každodenních činnostech, které se různě prolínají, jsme schopni si celý byt i jeho části kdykoli vybavit.

Při těchto činnostech jsme totiž aktivní. Činnosti se přirozeně prolínají do různých oblastí našeho bytu, které propojují několik podschémat. Např. věšení obrázků v obýváku je činnost, která se prolíná s podschématy obývák a okna. Před pověšením obrázků totiž prozkoumáme, odkud na ně bude dopadat denní světlo, pak umělé osvětlení, dále jak bude obraz ladit s dalšími dekoracemi v bytě apod. Známe dobře náš byt, jeho jednotlivé oblasti, ačkoliv jsme se je nikdy neučili a nikdy nezaměřili pozornost jenom na ně. Všechny tyto informace jsou uloženy ve schématu bytu a téměř vždy si je dokážeme vybavit, i když nám to může chvilku trvat.

Různá schémata umožňují lépe porozumět

Obdobně je to v naší matematice. V různých prostředích či úlohách poznáváme jednotlivé pojmy, procesy, řešitelské strategie, jevy, vazby a k jejich dobrému porozumění dojde poskládáním střípků mozaiky dílčích poznatků z jednotlivých prostředí a z různých činností.

Uvedeme dva příklady. V prvním ukážeme, jak se jedna aktivita prolíná do mnoha oblastí. Ve druhém popíšeme, jak mnoho různých aktivit přispívá k tvorbě jednoho poznatku.

1. Překládání papíru

Ve velice jednoduché činnosti, jako je překládání papíru tvaru čtverce na dva shodné trojúhelníky, využívají děti své zkušenosti na tvorbu:

  • geometrických pojmů – čtverec, trojúhelník, pravoúhlý rovnoramenný trojúhelník, úhlopříčka čtverce, vrchol a strana čtverce a trojúhelníka, přepona pravoúhlého trojúhelníka, obsah (čtverec lze poskládat ze dvou trojúhelníků);

  • geometrických vztahů – shodnost trojúhelníků, čtverec lze rozložit na dva pravoúhlé rovnoramenné trojúhelníky a opačně, shodnost stran čtverce a trojúhelníka, úhlopříčka čtverce je delší než jeho strana;

  • aritmetických pojmů – číslo 2, tj. dva trojúhelníky; zlomek jako část celku, tj. polovina čtverce.

Děti při manipulaci a snaze přeložit papír co nejpřesněji rozvíjejí také jemnou motoriku, která se zúročí později při konstrukčních úlohách. Toto je podstatná myšlenka úloh nabízených dětem v různých prostředích – řešením úloh dítě nejen procvičuje svou kalkulativní dovednost, ale poznává i něco jiného, než na co je úloha zaměřená. Každé prostředí přináší do matematiky něco specifického.

2. Sčítání a odčítání v různých prostředích

Podívejme se v druhém příkladu na sčítání a odčítání a možnosti, kde všude může dítě tyto jednoduché operace poznat:

  • v činnostech v prostředí krokování a schody (krokování, tleskání, odříkávání čísel v rytmu krokování, zapisování šipek);

  • při hře a řešení úloh z prostředí autobus (cestující nastupují do a vystupují z autobusu);

  • při práci se zvířátky dědy Lesoně (tvorba družstev stejně silných);

  • v pavučinách a mnoha dalších prostředích, kde již hrají roli samotná čísla (prostředí strukturální);

  • v geometrických prostředích, která na aritmetické operace zaměřena nejsou, jako parkety (volba parket potřebných na pokrytí dané podlahy), dřívka (vezmi tři dřívka a vytvoř trojúhelník, vezmi další dvě a vytvoř dva trojúhelníky), krychlové stavby (postav stavbu tak, aby v prvním podlaží byly tři krychle a ve druhém dvě) apod.

Každé z těchto prostředí přispívá jiným způsobem k porozumění pojmu číslo a jednoduchým operacím sčítání a odčítání. Navíc vytváří podmínky pro různé řešitelské strategie.

 

Máte stále o Hejného metodě nejasnosti či pochybnosti?
Často Kladené dotazy
Doporučte tuto stránku svým známým:

Podporují nás

Nadace České spořitelny
© 2021 H-mat, o.p.s.
Pro lektory Prohlášení o používání cookies

Zveme vás na tradiční letní školy (pobytové na Vysočině a příměstské v Praze, Brně a Ostravě): seminare.h-mat.cz/vicedenni-skoly.

 
Zavřít