Zasloužená radost z poznávání

Role učitele: průvodce a moderátor diskusí

Běžná společenská představa učitele je obraz někoho, kdo ví, umí a přednáší. Tak učitel matematiky umí matematiku, proto o ní může vykládat. V řadě případů se tak i děje. Dítě si vyslechne učitelův výklad, zapíše si nějaké poznámky do sešitu, poslechne si návod k řešení nové situace a tento návod se učí používat. V našem chápání výuky je role učitele i dítěte zcela jiná.

Role učitele v hodinách vyučovaných podle Hejného metody je náročná, avšak ze zcela jiného hlediska, než jakému jsme dosud byli zvyklí.

Spíše rádce než autorita

Učitel zde není autoritou, která ví, umí a vykládá. On sice ví a umí, ale nedává to najevo. Pokud někdo něco vykládá, pak je to žák. Učitel je ten, kdo organizuje hodinu, pobízí žáky k práci, zadává vhodné úlohy, raduje se s žáky z jejich objevů a řídí jejich diskuse. Plánuje a realizuje vyučovací hodiny, ve kterých hlídá, aby měl každý práci. Citlivě reaguje na aktuální situaci mezi žáky - individualizuje: snižuje či zvyšuje úroveň obtížnosti dané úlohy podle toho, jak se kterému žákovi právě daří, umožňuje práci jednotlivě či ve skupinách podle volby žáků. Je tichým průvodcem jednotlivých hodin matematiky, ale nestává se hlavním aktérem těchto hodin.

Změna základních rolí

Pokud učitelé chtějí Hejného metodou učit kvalitně, pak změna jejich role patří k nejtěžším. Je těžké zvyknout si na fakt, že po zadání úlohy o ní diskutují žáci. Jejich návrhy k postupu řešení jsou často neobvyklé, neúplné či dokonce chybné. Tyto momenty jsou však klíčové pro žákovo budoucí poznání.

Práce s chybou zde hraje jednu z nejdůležitějších rolí. Učitel žákovské návrhy k řešení nehodnotí. Obrací se opět na kolektiv třídy a ptá se, zda s návrhem třída souhlasí, či nikoli a proč. Žáci se tak učí analyzovat chyby. A to jak chyby vlastní, tak chyby spolužáka. Prostřednictvím chybných řešení se dostávají k řešení správnému. Své zkušenosti s matematikou postupně zobecňují, prohlubují si své poznatky a matematice rozumí.

Učitel však nesmí být tím, kdo se pokouší žákovu cestu za poznáním zkrátit jakoukoli vlastní moudrostí. Poznání žáků by pak dostalo trhlinu. Trhlinu, která se již nemusí zacelit a na kterou žák následně doplatí v budoucnosti. Jakákoli zkratka, byť míněná zcela upřímně, vede k formalismu, tedy k nemoci, kdy to vypadá, že žák umí, ale umí jen dočasně. Umí jen do té míry, dokud si pamatuje, co učitel říkal.

Učitel nic nevysvětluje

Během svých příprav učitel nepromýšlí výklad. Promýšlí úlohy, prostřednictvím kterých pomůže žákovi, aby pochopil. Pracuje s různorodostí žáků. Ví, že má ve třídě jak žáky nadané, tak ty slabší. Proto se učí připravovat tzv. gradované úlohy, tedy úlohy různé obtížnosti, aby vyhověl všem mentálním skupinám žáků ve své třídě. Učí se najít k úloze v učebnici úlohu nižší nebo vyšší obtížnosti.

 

Máte stále o Hejného metodě nejasnosti či pochybnosti?
Často Kladené dotazy
Doporučte tuto stránku svým známým:

Podporují nás

Nadace České spořitelny
© 2024 H-mat, o.p.s.
Pro lektory Prohlášení o používání cookies

Práce s nadanými žáky od MŠ, přes 1. a 2. stupeň až po střední školy. Zúčastněte se seminářů v Praze.

Zavřít