Říká mu Miňo a žije s ním už více než osmapadesát let. Řeč je o zubařce Evě Hejné, která se v roce 1960 provdala za absolventa matfyzu Milana Hejného, dnes známého matematika a didaktika.
Eva Hejná se narodila v Havlíčkově Brodě, vystudovala gymnázium v Ledči nad Sázavou a stomatologii na Karlově univerzitě v Praze. Jako zubařka pracovala v Žilině a v Bratislavě. V roce 1960 se vdala za matematika a didaktika Milana Hejného, mají spolu dvě děti, tři vnoučata a jednu pravnučku.
Jaký je život s matematikem?
Docela dobrej, dneska (2. srpna 2018 – pozn. autora) máme výročí 58 let. Život to byl pestrý, nenudila jsem se. Nebrala jsem si matematika, ale prostě mužského, takže to je asi jako v každém manželství – něco se vám líbí a něco nelíbí.
Projevuje se v životě s Milanem Hejným jeho obor? Drží třeba rodinnou kasu?
Obor ne, ale workoholismus ano.
A workoholikem byl vždycky?
Vždycky byl pracovitý a cílevědomý. Mně by gaučovej člověk ani nepřipadal zajímavej. Je obdivuhodné, že u toho vytrval, i když se musí potýkat s předsudky a se zakořeněným myšlením. Mění vědomí lidí a to není jednoduché. ... Podle mě nejdůležitější je, aby byly děti něčím zaujaté. Znuděné dítě je to nejhorší, co doma můžete mít.
Vybírali jste školu pro dceru a syna, aby se z nich nestaly ty znuděné děti?
Zuzka šla do té nejbližší, ale to byla jiná doba. ... Mišo, ten chodil na matematickou základní školu.
To byla ta, kam váš muž nastoupil, když se synovi v matematice nedařilo?
Ano. Mišo dostával špatné známky, což mu nevadilo, protože mu to nikdo nevyčítal, ale manželovi se nelíbilo, jak je vyučovaný. Tak tam nastoupil jako učitel. Žáci šli pak strašně nahoru, nakonec všichni z té třídy vystudovali vysokou školu. ...
Nedrhlo to, mít vlastního otce za učitele?
Většina dětí by si asi něco takového nepřála, ale manžel se synem měli velmi dobrý vztah, takže tam nebyla žádná kontroverze. Miňo přistupoval vždycky ke všem dětem demokraticky. Když měl 75. narozeniny, tak se dvě třídy sebraly, přijely do Prahy, tady přespaly v hotelu, aby s ním mohly jít na oběd. Po více než čtyřiceti letech, co je učil.
Čím si je tak získal?
Měl je rád a dokázal je podpořit. Samozřejmě, že děti občas potřebují usměrnit. Ale především potřebují zažít úspěch. A vlídné zacházení.
Co vy si myslíte o Hejného metodě matematiky?
Trvalo mi, než jsem pochopila, v čem je to tak dobré. ... Ta metoda není jen o čísílkách, bere celého žáka se vším všudy, i s jeho psychikou. Aby měl sebevědomí, aby věděl, co dělá dobře a co zle, kde má na sobě zapracovat a v čem se nemá nechat utiskovat. Nebát se, nemít předsudky – to jsou důležité věci ve výchově. Na to nemusíte být velký filozof, aby vám bylo jasné, jak důležitá je pro život tolerance, umět se domluvit a schopnost přijít věcem na kloub.
Jak jste se vlastně seznámili?
V menze na koleji Budeč, kam chodili jak studenti matfyzu, tak medicíny. Dali jsme se do řeči u oběda.
Čím vás zaujal?
Tím, že se o mě zajímal. To je to nejdůležitější, že se o vás někdo zajímá. A duchaplně vás baví. Že je vynalézavej a není s ním nuda.
Zažil váš muž při své práci nějaké těžké chvíle, při nichž potřeboval vaši podporu?
On má neuvěřitelnou trpělivost. A měl ji i v dobách, kdy bylo běžné, že byl někdo svým šéfem pověřen, aby ho zlikvidoval. ...
Teď asi může být spokojen – škol, kde se učí Hejného metodou, přibývá…
To je běh na dlouhou, ne-li nekonečnou trať. Tihle lidi nikdy nemají padla. Pořád je co zlepšovat, pořád se musí pracovat.
Radí se s vámi o něčem? Třeba jak reagovat na kritiku, která se na jeho metodu z některých stran snáší?
Radí. Třeba o tom, co má jít koupit do Kauflandu. Jinak naprosto věří tomu, co dělá, ví, že to funguje, má to ověřené na žácích, takže snese i nepřízeň a negativní odezvy. Ne že by ho to nemrzelo nebo že by se to nesnažil vysvětlit, ale určitě ho to nedonutí zalézt a nic nedělat. Je dobré být vedle někoho, kdo je tak silný, má smysl života a každý den na sobě pracuje. ...
Celý článek naleznete na www.rodicevitani.cz
Práce s nadanými žáky od MŠ, přes 1. a 2. stupeň až po střední školy. Zúčastněte se seminářů v Praze.
