Za jeden z typických znaků alternativních metod se považuje, že žák je ve výuce aktivní a že se přihlíží k jeho individuálním potřebám a zájmům. Vychází se z přirozené touhy objevovat nové věci. Na 1. stupni základních škol jsou to často metody založené na názornosti, vyvozování a objevování zákonitostí.
V matematice zaujala čestné místo metoda prof. Hejného. Má své zastánce i odpůrce. Vychází z vyučování orientovaného na budování schémat matematických pojmů, jevů, procesů a situací. Je založena na objevování. K tomu slouží různá prostředí – autobus, krokování, hadi, zvířátka dědy Lesoně, pavučiny, mince, parkety, indické násobení. Jejich cílem je rozvoj celé osobnosti žáka s využitím jeho předchozích zkušeností. Důraz se klade i na diferencovanou výuku přizpůsobenou schopnostem jednotlivých žáků a podporu spolupráce.
Celý článek naleznete v časopise Rodina a škola, str. 14 a 15.
Práce s nadanými žáky od MŠ, přes 1. a 2. stupeň až po střední školy. Zúčastněte se seminářů v Praze.
