Zasloužená radost z poznávání

Učitelské noviny: Světu musejí rozumět i děti, kterým to ve škole zatím moc nejde

Občas to vypadá jako válka na život a na smrt. Zvítězí klasická výuka matematiky, nebo metoda profesora Hejného? Nejen o způsobu výuky matematiky jsme hovořili s matematikem Oldřichem Botlíkem, spoluzakladatelem projektu Kalibro.

Když kritici Hejného metody ve sněmovním výboru hřímali, jak je škodlivá, argumentovali mimo jiné vaším výrokem, že žádný učitel by neměl být k jejímu používání nucen.

„To jsem skutečně novinářům řekl a také si za tím stojím. Terčem kritiky však byla Hejného metoda jako taková. Pak ale kritici pláčou na špatném hrobě. Jistě chápou, že nejde o chybu Hejného metody, nýbrž o nedostatek řízení školství."

...

„Trochu legrační se mi zdá požadavek kritiků, aby byl proveden seriózní výzkum, který by prokázal, že Hejného metoda funguje. Máme snad nějaké důkazy, že funguje tradiční metoda výuky? Spíš přibývá důkazů, že moc nefuguje."

...

Myslíte, že ředitel smí učitele nutit a přinutit, aby vyučoval metodou, která se mu příčí?

„Kvalita ředitele se pozná i podle toho, že chápe, proč výsledek takové snahy nemůže fungovat. Že možná učitele "zlomí", ale potom to odskáčou žáci. Obdobně se pozná také kvalita učitele. Mnozí by si měli uvědomit, že sami dostávají do podobné situace své žáky. A odskáčou to potom výsledky výuky... Když jim učitel říká: ‚Naučte se tohle a tamto, protože je to v učebnici', výuka nefunguje."

Opravdu platí, že výsledky převládající výuky třeba v základních školách nejsou nic moc?

 „Za víc než dvacet let existence projektu Kalibro už máme dlouhý seznam základních principů, kterým děti většinově nerozumějí. Píšeme o tom, ale nikdy se nad tím nikdo nepozastavil.
Když jsem o tom začal víc přemýšlet, uvědomil jsem si, že jde o naprosto zásadní problém. Jde o chápání základního vzdělávání. Tím procházejí všechny děti, je pro všechny stejné. Kritikům je celkem jedno, že velké množství žáků má s matematikou problém. Když žákům nejde, odbývají to konstatováním, že na ni nemají buňky, nebo nejsou dost pilní. Pak někdo přijde s propracovaným, léta ověřovaným návrhem jak nepříliš úspěšnou výuku změnit - a je zle."

...

V čem by se tedy mělo vyučování proměnit?

„V přístupu k žákům. Převládající výuka je možná vhodná pro děti, které jednou uspějí v různých předmětových olympiádách a jiných soutěžích. Ty ostatní odsuzuje velká míra abstrakce a nepřiměřený důraz na formální stránku učiva k trvalému nepochopení. Vzdělávání jim zoškliví. Nechápou, proč se mají učit něco "tak zbytečného". Reagují pak tím, že negují všechno - i to, v čem by při jiném pojetí výuky mohly vyniknout. Jenomže moderní společnost vyžaduje, aby světu rozuměly i děti, kterým to ve škole zatím moc nejde. Čím nevzdělanější budou voliči, tím snáze budou manipulovatelní."

...

Někdo operuje tím, že ani násobilku děti nemusejí umět, když mají po ruce kalkulačku.

„To se říká v nadsázce. Nejsem si ale úplně jist, že škola naučí žáky kromě násobilky také rozumět vztahům mezi čísly. Na druhé straně škola už by se konečně měla vypořádat s tím, že existují kalkulačky."

...

„V jednom článku jsem použil dvě postavy ze seriálu Teorie velkého třesku. Geniální teoretický fyzik Sheldon by ve třídě vnímal matematiku úplně jinak než spolužačka Penny. Ta má sice zdravý rozum a sociální cítění, ale souvislosti v matematice jí zcela unikají.
Matematici, kteří teď proti prof. Hejnému vystupují, jsou vlastně takoví Sheldonové. Zvláštní je, že právě oni se vlastně učili matematiku s porozuměním, tedy způsobem, o který Hejnému jde. Jenomže nevnímají, že takových žáků je mizivé procento, zatímco zbytek se v hodinách trápí.
Jak už jsem říkal, podobné je to i v češtině. Cílem její výuky by měla být jednoznačně schopnost komunikovat, vyjádřit své myšlenky, rozumět tomu, co slyší nebo si přečtou."

...

O co tedy jde především?

„O to, že škola vlastně netrénuje. Pořád slepě věří, že opakování je matka moudrosti. Není. Škola věnuje neuvěřitelné množství času otrockým činnostem na úkor toho, aby děti učila myslet. V tom jí mohou velmi účinně pomoci třeba moderní technologie."
...
„Proč se žáci už dávno neučí písemnému vyjadřování tím, co novináři dobře znají: krácením textu, které musí zachovat jeho myšlenky? Také činnosti byly dříve ve škole nerealizovatelné, dnes jim nic nebrání."
...
„Čas ve škole považují mnozí žáci za promarněný."
...

Co vám za všechny ty roky prozradily testy Kalibro?

„Existuje hluboká propast mezi tím, co žáci mějí umět a tím, co umějí skutečně. Proto je většina úloh v testech Kalibro koncipována tak, aby výsledky učitelům ukázaly, kde je příčina."

...

Kde je vlastně zakopaný pes?

„V přístupu každého takového učitele, který příliš nepřemýšlí o příčinách "selhávání" dětí ve škole a spokojuje se jen s povrchním vysvětlením."
...
„Člověk, který něco dělá celý život a chápe svoji práci jako poslání, je obvykle přesvědčen, že ji dělá dobře. Když potom někdo přijde a řekne mu, že výsledky jeho práce v pořádku nejsou, nedokáže to přijmout. Zaujme odmítavý postoj jenom proto, aby nepopřel svoji životní dráhu.V každé profesi. Ve školství to ale má velmi vážné následky pro celou společnost.

Celý článek naleznete v Učitelských novinách ze dne 10.5.2018 na stranách 9 - 11, případně na www.eduin.cz

Publikováno

6. 5. 2018

Kategorie

Doporučte tuto stránku svým známým:

Podporují nás

Nadace České spořitelny
© 2020 H-mat, o.p.s.
Pro lektory Prohlášení o používání cookies

Učebnicím pro 3. ročník z řady učebnic prof. Hejného a kol. H-mat, o.p.s. byla udělena doložka od MŠMT. Lze je objednávat na partnerském eshopu

Na H-edu bude probíhat od 1. června online kurz Procenta s pochopením. Předešlého kurzu Zlomky s pochopením se zúčastnilo na 10 000 dětí!

Informace k aktuální situaci: Zpřístupnili jsme elektronické verze učebnic a pracovních sešitů včetně metodik zdarma na portálu www.h-edu.cz do konce školního roku. Letní školy proběhnou.

Zavřít