Na první pohled to vypadalo jako jakýkoliv jiný test z matematiky. Učitel rozdal studentům olomouckého gymnázia papíry s příklady a ti se pustili do řešení. Po několika minutách se ale žáci začali zmateně rozhlížet kolem sebe. Příklady nešlo spočítat žádným způsobem, který se doposud učili. Když to řekli učiteli, podíval se na papíry, omluvil se a všechny je hodil do koše. Test byl z učiva, které studenti ještě nebrali.
Viktora René Schilkeho tehdy papíry v koši zamrzely. „Jelikož to byl test, všichni jsme se tomu museli věnovat a měli jsme i chuť zjistit výsledek. A on je vyhodil místo toho, aby to vysvětlil. Kdyby řekl: Skvělé, vy jste na to přišli a tomu se budeme věnovat… Utnul ale naše snažení,“ popisuje šestnáctiletý student zkušenost, která se pro něj stala dalším důkazem, že s výukou matematiky je u nich na škole něco špatně. Učitel se vrátil před tabuli a hodina do zavedených kolejí, kdy jeden přednáší a ostatní opisují do sešitů.
Dnes je Schilke předsedou České středoškolské unie, organizátorem protestu a také hlavní tváří boje proti tomu, aby studenti po absolvování několika let podobné výuky museli z matematiky ještě povinně maturovat.
...
Aby člověk pochopil, co studenti proti povinné maturitě z matematiky mají, je nejlepší podívat se na výsledky z uplynulých let. Podle nich to s tímto předmětem v Česku nevypadá nijak růžově. Loni neuspělo u maturitní zkoušky z matematiky zhruba 22 procent prvomaturantů a poměr neúspěšných se už několik let v řadě drží s menšími výkyvy nad pětinou přihlášených.
„Léta po sobě vidíme, že neúspěšnost dosahuje na některých školách až padesát šedesát procent a to jsou studenti, kteří si matematiku sami vybrali. Je to hrozivé číslo,“ popisuje Schilke, co ho na výsledcích děsí nejvíc. Podle něj hrozí, že zavedení matematiky pro všechny bez jakýchkoliv dalších úprav výuky by úspěšnost ještě zhoršilo.
...
V další odpovědi ministr školství Robert Plaga (za ANO) potvrdil, že výsledky, které se k němu dostaly, ukazují, že studenti sice zvládají úlohy, které se lze mechanicky naučit, tápou ale v těch, kde už je nutné poučky aplikovat nebo používat logické myšlení.
„Nejde o to, že by se třetina maturantů, kterým by hrozilo propadnutí, nedokázala matematiku naučit, ani o to, že by ji pedagogové neuměli přednášet. Problém je systémový, týká se obsahu učiva, nedostatku času na zafixování poznatků,“ uvedl Plaga, kde je podle něj chyba.
...
Schilke nesouhlasí ani s tím, že by neúspěšnost studentů způsobovala lenost. „Je pravda, že studenti můžou být líní a můžou se snažit si to ulehčit, je to ale důsledkem toho, jak je škola nastavena. Máme se učit kvantum informací, napsat test a pak znova. Nemáme čas si je nějak brát do života, a pak si to snažíme ulehčit,“ vysvětluje svůj postoj.
Klíčový vliv má podle něj v tomto učitel. „Studenti rebelují, je složité udržet pozornost, proto je role učitele ještě náročnější, ale on by měl být ten, kdo studenty povzbuzuje a motivuje. Když jim předává své nadšení, studenti to vidí,“ říká a jako negativní příklad zmiňuje vlastní zkušenost.
„Předchozí učitel přišel do třídy a nevyzařovala z něj žádná energie. Začal psát příklady a postupně vyvolával studenty k tabuli. Nikdy nevyšlo na všechny, a tak jediná matematika, která studenty bavila, byla, když si vypočítali, zda na ně vyjde řada k prozkoušení. Když přišli na to, že ne, tak na to rezignovali,“ vzpomíná.
Dnes Schilke studuje v Praze, na pedagogickém lyceu, které si vybral, se matematika učí metodou Milana Hejného. Její základní principy spočívají kromě jiného v tom, že žáky vede k samostatnému odhalování matematických principů a zákonitostí, propojuje je s jejich dosavadními zkušenostmi a učitel v ní má spíše úlohu průvodce než vysvětlujícího před tabulí.
Schilkemu se tento způsob výuky zatím zamlouvá. A aniž by to šestnáctiletý student tušil, profesor Hejný naopak uznale hodnotí jeho snahu postavit se proti povinné maturitě z matematiky v aktuální podobě.
„Podívejte se, jak dopadly maturity v loňských ročnících. Jsem upřímně rád, že je proti tomu útok,“ vysvětluje zkušený pedagog.
„Matematika je velmi silný nástroj k poznávání skutečnosti. Ten, kdo se naučí nějaké vzorečky a postupy, není moudrý člověk. To je člověk, který podléhá autoritám. Když zvýrazníme jen studenty, kteří se tak dřou, potlačíme to, co je v národě nejcennější – tvořivost,“ říká Hejný s tím, že i podle něj je ústřední postava učitele, který studenty povede.
„Naše zkušenost je, že učitelé, kteří dají dětem prostor, jsou překvapení, jak moudré jsou,“ říká s tím, že povinná maturita podle něj spíš deformuje výuku tím, že učitele nutí hledět na úlohy z maturitních testů a připravovat žáky primárně na ně. Což se podle vyjádření ministra o úspěšnosti žáků v mechanicky řešitelných úlohách daří docela dobře.
Schilke věří, že kdyby se matematika vyučovala líp, volilo by si ji pro maturity více studentů a větší počet by jich možná nalákala i k technickým oborům.
V tomhle se shoduje s Plagou. „Věřím, že zájmem matematiků i zástupců zaměstnavatelů je, aby matematika nebyla strašákem, kterého se děti bojí a pak ji stejně neumějí používat. K většímu zájmu o technické obory se dostaneme jen proměnou vyučování, chápáním žáků, že se jim matematika bude v životě hodit,“ uvedl ministr ve zmíněné rozhovoru.
...
„Doufáme, že za rok nebudeme diskutovat o tom, jestli bude povinná maturita z matematiky, ale obecně státní. Chceme maturitu, která bude mít pro studenta nějaký význam do jeho života z něčeho, co prakticky využije,“ podotýká Schilke.
„Nedává smysl, aby všichni museli maturovat z těch samých věcí. Nechceme, aby se z nás vytvářela stejná masa lidí. Každý má nadání na něco jiného a to bychom měli rozvíjet. Chceme, aby se něco stalo s maturitou obecně, matika je jenom jedna hvězda z nebe,“ zdůrazňuje.
Celý článek naleznete na https://denikn.cz/
Práce s nadanými žáky od MŠ, přes 1. a 2. stupeň až po střední školy. Zúčastněte se seminářů v Praze.
