Ředitel Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK David Greger o efektivitě výuky matematiky Hejného metodou
Tým, který vedl, si dal za úkol prozkoumat výsledky českých žáků dosažené v mezinárodním šetření TIMSS. Jeho studie byla nedávno zveřejněna. „Podle našich zjištění žáci ve třídách s Hejného matematikou v ničem nezaostávají za ostatními a v něčem jsou napřed. Doufám, že to veřejnou debatu o metodě profesora Hejného postaví na věcnější základ,“ říká ředitel Ústavu rozvoje a výzkumu vzdělávání při PedF UK David Greger.
Žáci ze tříd, které se přihlásily k výuce matematiky Hejného metodou, byli v testech TIMSS mírně lepší a komplexní úlohy řešili úspěšněji než žáci z „Nehejného“ tříd. Neprokázal se tedy handicap žáků, kteří se matematiku učili podle profesora Hejného, jehož metoda někdy bývá terčem kritiky.
Jak jste ony zkoumané úlohy vztáhli k Hejného metodě?
Pomohla nám didaktička matematiky profesorka Naďa Vondrová z pražské pedagogické fakulty, která je spojená s Hejného matematikou. Někdo z jejího zapojení vyvozuje, že výzkum je zkreslený ve prospěch Hejného metody. Proto je dobré upřesnit, že pouze prošla všechny úlohy a odhadla, které jsou nejbližší žákům ze tříd s Hejného matematikou. Byly to většinou komplexnější slovní úlohy, které vyžadují uvažování, zapojení několika početních kroků atd. Zbytek úloh profesorka Vondrová roztřídila na úlohy neutrální (těch byla polovina), kde podle jejího odhadu nebude rozdíl ve výsledcích mezi žáky učenými podle Hejného a těmi ostatními, a pak na úlohy, které by dle ní mohly žákům z Hejného tříd dělat větší problémy než zbytku vzorku – třeba některé geometrické úlohy.
A jak to dopadlo?
V Hejného úlohách, které jsou i dle mezinárodního zařazení náročnější, byly děti vyučované podle Hejného metody znatelně lepší než ty ostatní. Šlo o náskok asi o dvacet bodů škály, což je již statisticky významné. V neutrálních úlohách byly „Hejného“ děti mírně lepší než ty „Nehejného“. V úlohách, které byly označeny jako potenciálně problematické pro žáky Hejného metody, byli žáci ze tříd vyučovaných metodou Hejného v jednom cyklu mírně horší, ale těch „Nehejného“ úloh bylo pouze osm, což zabraňuje zobecňování těchto výsledků. Až se v roce 2023 zveřejní další úlohy z testu 2019, budeme to moci přepočítat na větším počtu úloh a výsledky pak budou zobecnitelné.
Žáci v Hejného třídách dotáhli bodově výsledky žáků matematicky silných evropských zemí, jako je Irsko nebo Anglie. Víme něco o tom, jaké metody ve výuce matematiky převládají v těchto zemích?
Moc nevíme. Zhruba na konci 90. let TIMSS vybral země s nejlepšími výsledky – tehdy mezi ně patřila i Česká republika – a v těchto zemích pořídil videozáznamy výuky matematiky s tím, že pak experti budou analyzovat, co dělá výuku úspěšnou. Ukázalo se, že pojetí výuky v těch úspěšných zemích je velmi různé. Asi nelze hledat nějaký svatý grál, perfektní a dokonalou metodu výuky matematiky účinnou v jakémkoliv prostředí. Můžeme se inspirovat, to ano, ale musíme vždy myslet na to, jak tuto inspiraci adaptovat na české prostředí. Pak jsou tu ale i trendy, které jdou napříč různými zeměmi. Profesor Hejný se se svou metodou hlásí k sociálnímu konstruktivismu, který klade důraz na badatelský přístup k výuce, a já se domnívám, že s tímto pojetím výuky se dnes ztotožňuje velká část prvostupňových učitelů u nás i v zahraničí.
Výuka Hejného metodou akcentuje přátelský přístup k dítěti podporující jeho radost z učení. TIMSS sleduje i oblibu matematiky a sebedůvěru žáků v matematice. Liší se v tom nějak žáci z Hejného tříd a ti ostatní?
Neliší. To bylo další překvapení studie.
tištěné Lidové noviny, úterý 31. května 2022
