„Když měla dcera domácí úkol, nebyl jsem schopný zkontrolovat, jestli má dobře výsledek, a to chodila do první třídy. Byl to divný pocit,“ říká Tomáš Jiřík z Prahy.
Řada rodičů pak obzvlášť propadá obavám ve chvíli, kdy se začnou blížit přijímací zkoušky na střední školu. Zvládnou jejich děti testy?
Cermat, který je připravuje, nad touto otázkou obrazně krčí rameny. „Taková data k dispozici nemáme, informace o tom, jakou metodou se na škole vyučuje, nezískáváme,“ říká Jan Pohanka z Cermatu. A odpověď nemá zatím ani ministerstvo školství. Na rozsáhlejší srovnání se deset let poté, co se podle Hejného začalo učit, teprve chystá.
....
V páté třídě je to nastejno
Zatím jediné větší srovnání toho, jak si vedou děti vzdělávané v matematice tradičně a Hejného metodou, nabízí Česká školní inspekce. Ta ve školním roce 2016/17 otestovala žáky 5. a 9. tříd v různých předmětech, včetně matematiky.
Jak si vedou děti, které se učí Hejného metodou, porovnali zatím na úrovni 5. třídy. „Výuka matematiky s využitím metody profesora Hejného dokáže žáky aktivizovat, zvýšit pro ně atraktivitu učiva, vylepšit pracovní i emoční atmosféru ve třídě a podpořit pozitivnější vnímání matematiky,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal s tím, že to je jednoznačná zkušenost školních inspektorů.
Pokud jde o výkon v testech, tam si páťáci, kteří se učí Hejného metodou, vedli stejně nebo o trochu lépe než ti, kdo se učí klasickou metodou.
Jak si vedou žáci, kteří se učí Hejného metodou na 2. stupni základních škol, to si zatím Tomáš Zatloukal odhadnout netroufá.
„Na 2. stupni základních škol u nás nebyla podrobněji sledována, žáků, kteří doposud touto metodou prošli, je málo. Nelze tedy zatím říct, že takto pojatá výuka matematiky zajistí lepší znalosti a dovednosti žáků, stejně jako nelze říct, že takto pojatá výuka matematiky povede k jejich zhoršení,“ říká ústřední školní inspektor.
Na to, zda výuka Hejného metodou ohrozí rozvoj nadaných matematiků, jak to předpokládají členové Jednoty českých matematiků, kteří promluvili na půdě školského výboru v parlamentu, zatím inspekce podloženou odpověď nemá.
„Pedagogický konstruktivismus, na kterém je založena, ale patří celosvětově mezi uznávané a efektivní vzdělávací strategie,“ dodává Zatloukal.
Rodiče dětí, kteří se učí Hejného metodou na druhém stupni a obávají se přijímacích zkoušek po 9. třídě, se tak zatím mohou opřít jen o osobní zkušenosti těch, kteří už je mají za sebou.
Nadrtit se na přijímačky
„Naše skupina měla vynikající výsledky, všichni se dostali. Samozřejmě to tak nemusí být všude,“ hodnotí výkon svých loňských žáků u přijímacích zkoušek Hana Kotíková. Stejně jako děti, které se neučí Hejného metodou, se žáci i v její třídě na přijímací testy zvlášť připravovali. Některé úlohy procvičovali důkladněji, aby děti nebyly v nevýhodě.
„Algebraické nebo číselné výrazy je třeba v 9. třídě nadrilovat, v testu nemají čas hledat řešení. Trénujeme také postupy, naši žáci umí řadu úloh vyřešit metodou pokus-omyl, ale za chybějící postup by ztratili body,“ říká Hana Kotíková.
Při řešení řady příkladů při loňských přijímacích testech ale podle ní děti, které se učí Hejného metodou, měly výhodu.
„Například poslední úloha byla jako vystřižená z Hejného matematiky. Celkově se mi přijímačky líbily, na začátku byly úlohy, které se musely nadrilovat, ale nad jinými se musely zamyslet, najít strategii,“ říká Kotíková.
Celý článek naleznete v Mladé frontě Dnes - Vysočina ze dne 26.3.2018 na straně 3.
Práce s nadanými žáky od MŠ, přes 1. a 2. stupeň až po střední školy. Zúčastněte se seminářů v Praze.
