Ladislav Kvasz: Učitel nemá děti poučovat
Hejného metoda výuky matematiky je napadaná kvůli tomu, že se neopírá o seriózní výzkum. Opak je pravdou. Experimentální výuka testující Hejného metodu (HM) proběhla v letech 1976-1980 na Základní škole Košická a v letech 1984–1990 na ZŠ Ho Či Minova v Bratislavě. Bylo to před zaváděním radikálního konstruktivismu. HM s radikálním konstruktivismem nesouvisí (viz Principy genetického konstruktivismu).
Další častá námitka se týká prostředí dědy Lesoně. Děda Lesoň je variantou nepoziční soustavy (způsob reprezentace čísel, ve kterém není hodnota číslice dána jejím umístěním v dané sekvenci číslic – pozn. red.) používané v Egyptě, Římě a Evropě 3000 let. Pro děti je mnohem názornější než soustava poziční. V HM děti počítají i s čísly. Používání různých prostředí pro stejný matematický obsah umožňuje dětem kontrolovat výsledek získaný v jednom systému (čísla) výpočtem v druhém (zvířátka). Prací v různých prostředích děti objevují svět matematiky. Úlohou učitele není děti poučovat, ale podporovat je v objevování. Bylo by krásné, kdyby se na učitelství prvního stupně hlásili studenti se zájmem o matematiku. Předností HM je, že i když preferují výtvarnou výchovu nebo češtinu, můžou HM úspěšně používat. HM je založena na dlouhodobém zkoumání dětské motivace a dětského myšlení; opírá se o podrobné studium vývoje matematických pojmů a o čtyřicetileté zkušenosti s výukou matematiky. Proto chci, aby i moje děti byly vyučovány HM.
Autor učí na Katedře matematiky Pedagogické fakulty UK a působí ve Filozofickém ústavu AV ČR.
Josef Kubát: Plošné zavádění je nebezpečné
...
Plošné a odborně nevyhodnocené zavádění HM je velmi nebezpečné. Odpovědnost za výsledky a znalosti žáků školy má ředitel. Neměl by však přikazovat učiteli matematiky vyučovací metody. Alternativních metod je celá řada. V každé ať si učitel sám najde něco pozitivního a to využije.
...
Celý článek na www.denik.cz
Práce s nadanými žáky od MŠ, přes 1. a 2. stupeň až po střední školy. Zúčastněte se seminářů v Praze.
