Nedávno školský výbor sněmovny na podnět Jednoty českých matematiků a fyziků odhlasoval usnesení, že je třeba přezkoumat, zda dětem prospívá, nebo škodí. „Akademická debata je o ničem,“ říká k tomu Milan Hejný. „Podstatné je, co se děje v realitě. A v té já vidím dostatečný počet zapálených lidí, kteří tvrdí, že jim ta matematika něco přinesla.“
V poslední době se o vás hodně mluví. Co na to říkáte?
Ti, co říkají, že naše metoda je neověřená, se cítí ohroženi, ale oni by se cítili ohroženi čímkoli, co ruší zaběhaný řád. Vůbec jim nevadí výsledky evropských žebříčků, podle nichž jsou čeští žáci matematikou doslova frustrováni. Ani jeden z těch, kteří naši metodu zpochybňují, se nebyl podívat na naše hodiny. Ale nevnímám to jako boj. Je to běh na dlouhou trať.
Vy pořád zdůrazňujete že si ani nepřejete, aby se vaše metoda učila všude.
Komu to není blízké, nemá smysl, aby to učil.
...
Pojďme přece jen rozptýlit případné pochybnosti ředitelů… Jedna z námitek je, že je Hejného matematika spíš pro ty slabší a nerozvíjí žáky, kteří mají matematické nadání.
To jsou výroky, které nejsou založené na ničem. Já jsem měl ve třídě 28 dětí a z nich čtyři jsou profesoři matematiky na různých světových univerzitách.
...
Někteří ředitelé se obávají přechodů mezi jednotlivými metodami matematiky. Když se někdo učí na prvním stupni vaší metodou a pak přijde na druhý stupeň, kde je klasika, není ztracený?
Ztracený není, ale je znechucený. To nejhorší, co ho tam čeká, je, když nový učitel po něm chce, aby rychle sčítal, rychle odečítal. Rychlost je jáma lvová pro matematické myšlení.
...
Jaké nároky to klade na učitele?
Nejtěžší je, že musí změnit své zaužívané zvyky kantorského chování. Nesmí skákat žákovi do řeči, nesmí ho poučovat, opravovat, dělá jenom manažera procesu poznávání a podporuje vzájemné diskuse mezi dětmi.
...
Vy jste to ožití zažil nejdříve sám na sobě, jako malý kluk…
Já jsem měl dvě matematiky: tu školní, ta mi nešla, a tu tátovu, a ta mi šla. Pro mě to byly dva různé světy, on mi tvrdil, že jsem dobrý, ale známky byly špatné. Až na měšťance, když přišly zlomky, tak se ukázalo, že já do nich vidím, kdežto pro kamarády to bylo číslo nahoře, číslo dole a mezitím ta čárečka.
...
Celý rozhovor naleznete na www.rodicevitani.cz
Práce s nadanými žáky od MŠ, přes 1. a 2. stupeň až po střední školy. Zúčastněte se seminářů v Praze.
