Zasloužená radost z poznávání

Rodiče vítáni: Co se přesně děje, když mají matematiku druháci, třeťáci a čtvrťáci najednou? Reportáž z pardubické školy

Některé školy se ale rozhodly pro výuku ve věkově smíšených skupinách. Jaké má toto uspořádání výhody a nevýhody a jak funguje taková třída v praxi? Jsme na hodině matematiky v jedné soukromé základní škole v Pardubicích.

Kateřina Nováková, ředitelka a zároveň učitelka, vchází do třídy. Jsme v pardubické ZŠ V pohybu, je čtvrtek, jedenáct hodin a dětem právě začíná hodina matematiky metodou Hejného. ...

„V naší škole učíme ve věkově smíšené skupině. Děti, kterým matematika jde lépe, můžou jít rychleji dopředu, protože se můžou učit se staršími spolužáky. Starší někdy mladším pomáhají a přijde mi, že když jim něco vysvětlují, ti menší to od nich pochopí často líp než ode mě. ...

Kateřina vytahuje z krabice časovanou bombu ze hry Tik tak bum a vykopává – násobilka dvěma. ...

Pak staví na koberec mezi děti robota z lega, kterého ovládá přes tablet. Robot se posouvá o několik kroků vzad a pak zase dopředu. Děti počítají, o kolik se pohnul oproti svojí původní pozici. Na tabulky si kreslí číselnou osu, lehce přecházejí do záporných čísel a zpět. ...

Další úkol je pokus. Děti zaujímají pozici na krokovacím pásu a házejí kostkami. Posouvají se dopředu a dozadu a výsledky zaznamenávají do tabulky. Třída se přirozeně dělí na skupinky. Po chvíli přichází třeťák Štěpán: „Já už to mám! Teď bych chtěl dělat indické násobení.“ Přidává se k němu kudrnatá Anja a oba si berou papíry s vytištěnými mřížkami. ...

„Já nevím, co mám dělat,“ přichází druhačka Amálka. Dostává na vybranou z několika aktivit. ... „Máme pro děti připravených několik aktivit a žáci si můžou vybrat, čemu se budou věnovat. Mají týdenní a roční plán a chceme, aby sami přebírali iniciativu a zodpovědnost za plnění svých cílů. Druháci se to teprve učí, třeťákům už to jde celkem hezky,“ vysvětluje Kateřina.

...

Na závěr hodiny děti dostávají barevné papírky. Mají si vybrat barvu a položit je na koberec tak, aby vyjadřovaly jejich dnešní práci. „Kolik jste do toho dnes dali? Pracovali jste na maximum, nebo jste to trošku odflákli?“ vybízí Kateřina třídu k diskusi.

„Já jsem do toho dnes určitě nedala všechno,“ říká druhačka Amálka a asistentka ji uklidňuje: „Procvičila sis násobilku dvěma, házela jsi kostkou a pracovala s učebnicí, myslím, že jsi dnes udělala dost.“ „Já bych do toho maximum dal, ale bylo to na mě dnes moc lehké,“ bere si slovo Štěpán. „Dobře, Štěpáne, příště připravíme něco těžšího. Má někdo stejný pocit jako Štěpán?“ ptá se Kateřina a hlásí se kudrnatá Anja: „Já dnes udělala hodně, ale samé lehké věci. Příště bych taky brala něco těžšího.“ ...

„Věkově smíšenou skupinu u nás máme záměrně. Zatím jsme malá škola, ale plánujeme, že se i do budoucna děti budou učit ve třídách zahrnujících alespoň dva ročníky,“ plánuje Kateřina.

„Musím říct, že byť mám ve třídě děti ze tří ročníků, připravuju si aktivity minimálně pro čtyři výkonnosti. Samozřejmě té práce je víc, na druhou stranu mi v tom pomáhá Hejného matematika, která nabízí gradaci obtížnosti u jednotlivých úloh. Každý má prostor k tomu, aby úkol řešil na své úrovni. 

Celý článek naleznete na www.rodicevitani.cz

Publikováno

3. 12. 2018

Kategorie

Doporučte tuto stránku svým známým:

Podporují nás

© 2018 H-mat, o.p.s.
Pro lektory Prohlášení o používání cookies
Nový vzdělávací newsletter vám každé 2-3 týdny nabídne hodnotný obsah o Hejného metodě přímo do vaší emailové schránky. Přihlaste se k odběru
Zavřít