„Hleď, aby tvoje snaha udělat z žáků skvělé matematiky nepotlačila snahu udělat z nich slušné lidi“ – to je nejcennější rada, kterou dostal Milan Hejný od svého otce, Víta Hejného, jehož pan profesor označuje za hlavního architekta tzv. Hejného metody. Milan Hejný dokázal nastartovat spolupráci tisíců učitelů nejen v oblasti matematiky, ale také v celkovém přístupu ke vzdělávání dětí. Jeho metoda je cesta k výchově komunikativních, spolupracujících a autonomních lidí. Dnes se podle ní učí na více než sedmi stovkách českých škol. Za obdivuhodné výsledky své usilovné práce získal profesor Milan Hejný Cenu Nadace České spořitelny.
Albert Einstein řekl, že matematika je jediný zaručený způsob, jak se zbláznit. Čím je matematika pro Vás?
Je to pamlsek pro moji mysl a zároveň pomocník při výchově mladé generace. Asi v žádné jiné oblasti nemůže dítě projevit tolik fantazie a tvořivosti, asi v žádné jiné oblasti nemůže být pravda tak jasně prokázána.
Co Vás naplňuje energií, elánem a žene Vás dál?
Dobrá otázka. Dospěl jsem ke třem zdrojům, z nichž čerpám. Prvním je moje rodina. Především moje manželka, skvělá pečovatelka i rádkyně a naše dvouletá pravnučka Mona. ... Druhým zdrojem jsou nejbližší spolupracovníci. Na ty mám štěstí. ... Třetím zdrojem je moudrost ukrytá v knihách.
V jednom rozhovoru jste zmínil, že Vám Váš tatínek doporučil, abyste si do vyučování bral deník a ta nejpřekvapivější zjištění si zapisoval. Co v něm konkrétně je za zápisky a jak ovlivňovaly a ovlivňují Hejného matematiku?
Naše mysl na záznamech paměti pracuje. Když chci svoje zkušenosti s výukou efektivně využívat ke zlepšení práce, musím mít fakta nezkreslená. Proto jsem si po každé hodině (někdy i v průběhu hodiny) zapsal to, co se mi jevilo důležité. ...
Máte za sebou neuvěřitelnou cestu, kdy jste často musel prosadit do reálné výuky novou metodu. Byly na té cestě momenty, kdy jste to chtěl vzdát? Nebo chvíle, kdy jste si říkal „stojí mi to za to?“
Nelze říct, že jsem něco prosazoval. Spíše jsem to nabízel těm, co měli zájem. Ani dnes nic neprosazujeme. Kdyby – nedej Bůh – ministerstvo nařídilo, že se takto matematika musí učit všude, byl by to konec naší iniciativy. Zda jsem to někdy chtěl vzdát? Myslím, že ne. Ale byly momenty bolestivé. ...
A teď naopak: Kdy jste si řekl, že směr, kterým jdete, je správný? Co byly ty nevýznamnější milníky na Vaší cestě ke změně, která ovlivnila to, jak se české děti na školách učí?
Otec mne vedl tak, že jsem již ve dvaceti letech byl přesvědčen, že mým posláním je učit matematice tak, aby to pro posluchače bylo radostné. Toto přesvědčení se rozšířilo i na základní školu, když jsem zde začal učit. Moje přesvědčení sytí učitelé, rodiče a žáci, kteří mi píší děkovné dopisy. Dopisy kritické mne neoslabují. Někdy přinesou i zajímavou myšlenku, ale spíše jen rozhořčení. Moje odpověď na tak rozčílený dopis je rada dát dítě do třídy, kde se učí tradičně.
Kdybyste nezasvětil svůj život matematice, čím byste byl? Jaké jsou – vedle matematiky – další vášně profesora Hejného?
Filozofie. Tu jsem chtěl studovat spíše než matematiku. ...
Co pro Vás ocenění od Nadace České spořitelny znamená?
Pro mne jde o výrazný signál toho, že v občanské společnosti narůstá poznání, že to nejcennější, co máme, jsou naše děti. Dvě z cen Nadace byly směřovány do této oblasti. ...
A co pro Vás znamenalo, když Vás v roce 2013 oslovili kolegové z Nadace Depositum Bonum? Co vám spolupráce se Spořitelnou přinesla a přináší? V čem vidíte její jedinečnost?
Spolupráce s Depositum Bonum a později s Nadací České spořitelny nám přinesla významnou finanční pomoc a především víru, že naše práce pomůže zlepšit vyučování matematice, umožnila široce rozvinout naše aktivity – tedy nabízet pomoc těm učitelům, kteří projevili zájem a odhodlání změnit styl svého vyučování.
Celý článek naleznete na www.eduin.cz
Práce s nadanými žáky od MŠ, přes 1. a 2. stupeň až po střední školy. Zúčastněte se seminářů v Praze.
