Výuka „zábavné matematiky“ metodou profesora Milana Hejného přichází na druhý stupeň základních škol. Letos ji vyzkoušejí první učitelé. Dosud se takto matematika učila jen na prvním stupni, tam ji používá už desetina ZŠ v Česku. Jak se staří Egypťané dělili o chleba? Každý musel dostat stejný počet stejně velkých dílů a chleba musel být rozřezán co nejmenším počtem řezů. To není citace z hodiny dějepisu, ale ukázka z hodiny matematiky profesora Hejného na druhém stupni základních škol. Zatímco se studenti snaží tři chleby – kolečka vystřižená z papíru – rozdělit mezi pět Egypťanů, učí se mimoděk hned několik operací se zlomky najednou. Ten princip se pořád opakuje, všímá si první skupinka. Další na to samé přijde o pár minut později. „Postupně se učí sčítat, rozšiřovat a krátit zlomky. Dětem to ale ještě v tuto chvíli říkat nebudeme. Nejdříve si ten mechanismus musí dostatečně zažít,“ vysvětluje lektorka Jana Hanušová v Mukařově u Mnichova Hradiště. Na konec prázdnin se tam sjeli učitelé z druhého stupně, kteří by Hejného matematiku chtěli učit.
Metoda výuky matematiky podle profesora Milana Hejného se v českých školách šíří velice rychle. V roce 2013 už podle ní učilo 10 procent škol. Zatím však pouze do páté třídy, od září ji první učitelé vyzkoušejí také na druhém stupni. Od té klasické se liší především v tom, že žáci na matematické zákonitosti přicházejí sami pomocí her. Učitel jim nesmí nic prozradit. V tom je asi největší rozdíl oproti běžné výuce a je to také věc, se kterou učitelé při přechodu na Hejného matematiku nejvíce bojují. „Je hrozně těžké mlčet a pokládat ty správné otázky ve správnou dobu,“ uvádí Milena Zapletalová ze ZŠ Horka nad Moravou.
Počáteční rozpaky přicházejí téměř u všech učitelů, kteří se rozhodnou Hejného matematiku učit. „Myslela jsem si, že budu moct použít jen něco, vzít Hejného matematiku jako doplněk hodiny. Teď zjišťuji, že to nepůjde,“ říká Lada Buchtíková z Mutěnic u Hodonína. „Je to komplexní systém učení, všechno v něm na sebe navazuje. Než se do něj učitel pustí, musí sám chtít a být důkladně proškolený,“ doplňuje Jana Hanušová, koordinátorka letní školy.
Ministerstvo školství Hejného matematiku podporuje, někteří kantoři s ní však mají problém. V poslední době vzbudil ohlas ředitel základní školy v pražských Letňanech, který výuku matematiky podle Hejného zrušil. Rodiče si prý stěžovali na problémy při přestupech na jinou školu, doučování a procvičování. Nespokojení rodiče současných žáků však sepsali petici za její zachování.
Ředitel Pavel Kučera argumentoval také tím, že je škola spádová a chodí do ní cizinci, žáci se speciálními vzdělávacími potřebami a žáci průměrní. Učitelům doporučil, aby Hejného metodu používali jako doplňkovou, což ale, jak už bylo řečeno, nejde. Jana Hanušová přitom vyvrací dojem, že Hejného matematika je jen pro chytré děti. „Spíš naopak. Je v ní vždycky víc možností, jak na něco přijít. Komu vyhovují čísla, může použít čísla, kdo to potřebuje vidět, vymodelovat, má možnost,“ říká.
Přesto přiznává, že zaujmout všechny žáky se vždycky nepodaří. „Některé děti jsou netrpělivé, chtějí to vědět hned, nechtějí myslet samy,“ uvádí. Je pak na učiteli, aby využil příležitosti, kdy dítě některá z aktivit začne bavit, a přesvědčil ho o tom, že to myšlení není tak hrozné. „Když sdělíte studentovi poznatek hned na začátku, není podložen zkušeností. Studenti ho snáze zapomenou, nevytvoří se žádné vazby ani souvislosti,“ vysvětluje Hanušová.
Národní institut pro vzdělávání plánuje výzkum, který by obě metody porovnal. To by mohlo rozseknout spor mezi příznivci a odpůrci Hejného metody.
Autor: Markéta Březinová
Práce s nadanými žáky od MŠ, přes 1. a 2. stupeň až po střední školy. Zúčastněte se seminářů v Praze.
