Učit stále stejně, tedy jen dobře, už přestává stačit, říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Až půjdou žáci loňských 9. tříd k maturitě, bude v ní už povinně i matematika. Jak se jim u zkoušky bude dařit, to je ovšem otázka. Celá třetina si jich totiž podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala ze základní školy odnáší tak slabé znalosti v tomto předmětu, že to jejich další vzdělání ohrožuje. Matematiku na odpovídající úrovni ovládá jen 35 procent žáků 9. tříd. Vyplývá to z rozsáhlého testování, kterého se vloni zúčastnilo 90 tisíc dětí navštěvujících 5. a 9. třídy základních škol a odpovídající ročníky víceletých gymnázií.
Školní inspektoři v testech zjišťovali, jak jsou na tom děti ve všech předmětech, které se ve škole učí. A výsledky nejsou zrovna povzbudivé. Ve srovnání s obdobným testem před čtyřmi lety si děti ve všech oblastech pohoršily, výjimkou je jen matematika v 5. třídě a angličtina v 9. třídě. „Například v českém jazyce si páťáci i deváťáci pohoršili významně,“ říká Tomáš Zatloukal. „Toto testování potvrdilo, že na prvním stupni základní školy se začíná dít něco pozitivního, problém je na 2. stupni základní školy,“ dodává.
V jakých otázkách si děti nejčastěji nevěděly rady?
Nejsou moc připraveny rozhodovat se v reálných situacích, které se týkají jejich bezpečnosti. Dělá jim například potíže rozhodnout, kdo má přednost na křižovatce, i když většina jezdí na kole. Znají pohotovostní telefonní čísla, ale nevědí, jak poskytnout první pomoc.
Říkáte, že na prvním stupni se začíná na rozdíl od druhého stupně blýskat na lepší časy. Co je tam jinak?
To nevíme, mohu jen spekulovat. Může to souviset s rozdíly ve vysokoškolské přípravě, učitelství pro 1. stupeň podle mého názoru klade větší důraz na učitelskou přípravu, včetně praxe. Roli může hrát i způsob výuky, většinu předmětů učí jeden učitel, zná dobře své žáky i jejich rodiče a může výuku dítěti dobře přizpůsobit. Na prvním stupni se také více diskutují nové metody, například postupy, které se využívají v Hejného matematice, mohou mít pozitivní dopad i v jiných předmětech.
Celkově se ale čeští žáci zhoršují, a to i v mezinárodních srovnáních. Proč to tak je?
Ano, před deseti nebo patnácti lety jsme v mezinárodních šetřeních PISA dosahovali nadprůměrných výsledků. Jenže patříme mezi několik málo zemí, které se za dobu, kdy se toto mezinárodní šetření pořádá, nezlepšily, v matematice jsme dokonce jediní, kdo si pohoršil. Už jsme to zčásti dotáhli, což vyplývá ze srovnání výsledků, kterých jsme dosahovali tehdy a nyní. Zhoršení nakonec není až tak velké, jenže ostatní se během té doby zlepšovali, a proto už jsme jen podprůměrní.
Nevyplatilo by se tedy vrátit se k metodám, které se používaly před rokem 2007, kdy v PISA k prudkému zhoršení v matematice došlo?
My se nemáme kam vracet, metody té doby stále uplatňujeme. Tedy alespoň to tvrdí sami učitelé a také my to vidíme při inspekcích v hodinách. Když se podíváte na strukturu učitelských sborů, 55 procent učitelů, kteří žáky k těmto nadprůměrným výsledkům dovedli, stále vyučuje. Tito učitelé zajišťují stabilitu systému, a když se jich na to ptáme v dotaznících, říkají, že učí stále stejně, tedy dobře. Pro mě je tu podstatné slovo stejně, protože se mezitím změnilo prostředí, ve kterém vzdělávání probíhá. Když to přirovnávám ke sportu, světový rekord je teď o několik sekund lepší. Třeba i díky tomu, že trenéři používají technologie, aby mohli efektivně upravit tréninkové dávky.
.....
Když mluvíme o nových metodách, při testování jste sledovali i to, zda má na výsledky dětí vliv výuka v matematice Hejného metodou a využívání metod kritického myšlení. Jak to dopadlo?
U Hejného matematiky byl výsledek u žáků 5. tříd mírně lepší, což je pozitivní zjištění, i když nejde o žádné dramatické rozdíly. Ale to jsme ani neočekávali, jde o první testování, kdy jsme dopad Hejného matematiky sledovali, a je to zatím na počátku. Tam, kde se pracuje s metodami kritického čtení a myšlení, byl pozitivní dopad na výsledky dětí statisticky významný.
......
Celý článek vyšel 2.12. 2017 v deníku MF DNES, na straně 5.
Práce s nadanými žáky od MŠ, přes 1. a 2. stupeň až po střední školy. Zúčastněte se seminářů v Praze.
