Článek v časopise Maminka se věnuje inovativním výukovým metodám, které se osvědčují i v "tradičních" školách. Všechny je spojuje radost z učení a jednou ze zmíněných metod je i Hejného metoda:
Nemůžu začít jinak než výukou matematiky podle profesora Hejného. Když otevřeme se synem pracovní sešit, jako bych se rázem ocitla v jiné dimenzi. Jednoznačně do ní nepatřím, protože nechápu, jak a co mám dělat, ale on to většinou moc dobře ví, takže to dál jednoduše neřeším. Z mého pohledu se tam sčítají hrušky s jablky (to nám přece říkali, že se nesmí, ne?), někdo neustále vystupuje a nastupuje do autobusu, přetahují se tam zvířátka jakéhosi dědy Lesoně, která by se běžně při prvním setkání minimálně ohlodala, ale co. Vím, že vy, kteří jste prostřednictvím svých dětí Hejného matematiku okusili (pokud jste tedy stejně jako já spíš excelovali v češtině), vy mi rozumíte!
Hejný děti jednoduše baví!
Stále ještě spíše netradiční metodou výuky od profesora Milana Hejného se učí podle údajů h-mat.cz již přes 750 z 4100 základních škol u nás a stále další a další instituce jí přicházejí „na chuť“. A jaké že jsou základní klíčové principy této jednoduše geniální metody? „Hejného metoda je založena na respektování dvanácti klíčových principů, které skládá do uceleného konceptu, tak, aby dítě objevovalo matematiku samo a s radostí. Vychází ze čtyřiceti let experimentů a prakticky využívá historické poznatky, které se v dějinách matematiky objevují od starověkého Egypta až do dnešních dnů,“ píšou na stránkách společnosti H-mat. Matematika vyučovaná Hejného metodou je akční. Děti aktivně zapojují pohyb v prostoru mimo jiné v rámci krokování, na kterém si také vše jednoduše představí. V hlavách se budují takzvaná schémata pomocí prostředí, kterých autoři metody vytvořili kolem třiceti, některá jsou silně sémantická, to znamená napojená na životní zkušenost, a některá strukturální, kde se manipuluje jen s čísly. A děti se naučí vazby mezi těmi prostředími. Role učitele by měla být spíš zprostředkovatel než nositel moudrosti. Důležitá je i práce s chybou, které děti společně s učitelem analyzují. Pro nezasvěcence je to galimatyáš všemožných úloh, ale funguje to a hlavně – děti to milují. Metoda navíc není přínosná „jen“ v rámci matematiky, úžasně rozvíjí i komunikační schopnosti.
Celý článek naleznete v časopisu Maminka číslo 2021/2.
