Zasloužená radost z poznávání

Lidové noviny: Matematika: slabé místo škol

Českým dětem nejde matematika a nesnášejí ji víc než jejich evropští vrstevníci. Nejhůř jsou na tom dívky 

Matematické dovednosti českých dětí bývaly chloubou našeho školství. Ty časy jsou ale dávno pryč. V mezinárodních průzkumech TIMSS a PISA se propadáme na úroveň rozvojových zemí. 
A co víc – matematiku si čeští žáci oblíbili výrazně méně než jejich souputníci v zahraničí. "V devadesátých letech dosahovaly české děti vynikajících výsledků. V mezinárodním průzkumu matematických a přírodovědných dovedností jsme skončili šestí ze čtyřiceti zemí, těsně druzí mezi Evropany. Jedinou vadou bylo, že už tehdy naše děti měly ze všech sledovaných zemí matematiku nejméně rády," říká Ondřej Šteffl, ředitel společnosti Scio. Právě v hluboce zakořeněném negativním vztahu k tomuto předmětu vidí hlavní příčinu současného fiaska. 
Averze vůči matematice navíc stoupá s lety strávenými ve školních lavicích. Zatímco žáci prvního stupně základních škol jsou v její oblibě podle posledního šetření TIMSS průměrní a má ji ráda zhruba polovina z nich, v osmé třídě je už její obliba jedna z nejnižších ze zkoumaných zemí. Pouhých 9 % žáků odpovědělo, že se ji učí rádo. Menší oblibu uvedly pouze děti v Nizozemsku a ve Slovinsku. Naproti tomu ve Švédsku, v Anglii či Litvě dvě třetiny dětí odpověděly, že mají matematiku rády, či dokonce velmi rády. O tom, proč tomu tak je, mohou odborníci pouze spekulovat. Detailnější výzkumy na dané téma zatím chybí. 
Aspoň částečně zmapovat příčiny neúspěchu českých dětí v matematice se rozhodla Česká školní inspekce (ČŠI). Nedávno vydala souhrnnou zprávu, která rekapituluje výsledky nejdůležitějších mezinárodních průzkumů matematických dovedností. Zároveň se pokouší najít odpovědi na důležité otázky: Proč českým dětem matematika nejde? A čím to je, že se chlapcům v testech daří výrazně lépe? 
Děti z lepších rodin vedou Zpráva ČŠI poukazuje na chronický problém českého školství: v testech jsou podstatně úspěšnější děti z takzvaně lepších rodin. Vliv má přitom nejen vzdělání a ekonomická situace rodičů, ale také to, zda jsou, nebo nejsou rozvedeni, případně to, kolik dětí mají. 
Obecně nejlepších výsledků v měření matematických dovedností PISA dosáhly děti vysokoškoláků z úplných rodin s jedním či žádným sourozencem. Mezi žáky s vynikajícími výsledky jich má 61%vysokoškolsky vzdělaného rodiče. "Ukázalo se, že český vzdělávací systém neposkytuje rovné šance na vzdělání. Rozřazování žáků do různých druhů škol vede na jedné straně k omezení příležitosti sociálně slabých a na straně druhé posiluje příležitost pro děti z vyšších vrstev a kulturně podnětného prostředí," tvrdí se ve zprávě ČŠI. 
Potěšující není ani skutečnost, že české dívky dosahují v testech výrazně horších hodnot než chlapci, zatímco v zemích západní a severní Evropy jsou výsledky obou pohlaví celkem vyrovnané. Podle autorů studie tkví příčina v tom, že český systém dívky znevýhodňuje. Učitelé je podceňují a – což je paradoxní – po zhodnocení píle a snahy jim dávají lepší známky. "Dívky tím pádem nedostávají kvalitní zpětnou vazbu. V jejich uvažování se posiluje gendrový stereotyp tvrdící, že jsou pečlivé, ale nemají buňky na matematiku. Méně často pak volí v budoucím studiu matematické obory nebo obory matematiku vyžadující," uvádějí autoři studie ČSI. 
Chyby nejsou na škodu Podle učitelů matematiky bývá důvodem její neoblíbenosti také fakt, že matematické učivo na sebe důsledně navazuje. Každý prvek vyšší úrovně předpokládá znalost a pochopení prvků nižší úrovně. Pokud dítě nezvládne určitou oblast, nemůže pokračovat dál. Jedinou možností je vrátit se k učivu, které je prvotní příčinou problémů. Mimo to se matematika nedá takzvaně okecat. Kdo nepochopí výklad učitele nebo vysvětlení principů v učebnici, má smůlu a s řešením příkladů nepohne. Východisko z neuspokojivé situace vidí mnozí v alternativních metodách výuky v čele s metodou profesora 
Hejného. Jejím základem je aktivní přístup žáků. "Necháváme děti, aby řešení hledaly samy, svobodně a bez strachu z neúspěchu," říká Milan Hejný, autor více než 270 publikací o didaktice matematiky. Učitel má být podle něj především průvodcem a pomocníkem, který povzbuzuje k aktivitě. Chyby netrestá, bere je jako důležitou část procesu hledání. Výsledkem je radost ze samostatně nalezených řešení. Buňky na počty k tomu prý potřeba nejsou. 
Do výuky 
Hejného metodou se již zapojilo více než 750 základních škol, učí se zhruba v každé desáté třídě. Na prvním stupni už je etablovaným přístupem, v současné době si klestí cestu i ke starším dětem. "Loni proběhl pilotní ročník v šestých třídách, letos poprvé zkoušíme sedmáky. Postupně budou následovat osmé a deváté třídy, do budoucna počítáme i se středními školami," říká Hejný. Loňský pilotní ročník podle něj ukázal, že se touto metodou mohou s úspěchem učit i děti, které na prvním stupni prošly tradiční výukou. Popularitu si didaktik Hejný získává i v zahraničí. Jeho postupy plánují vyzkoušet v Itálii, Řecku, Finsku, Švédsku, Polsku, a dokonce i v Kanadě a Spojených státech. 
Hejného metoda má však i své odpůrce. Patří k nim především lidé z okruhu Jednoty českých matematiků a fyziků, kteří se vůči ní ostře vyhradili na svém únorovém akademickém fóru. "Hejného metoda není samospasitelná a nehodí se zdaleka pro každého. Pokud máte třídu plnou problémových dětí, těžko je přimějete nadšeně hledat řešení příkladů," řekl například Eduard Fuchs, předseda Společnosti učitelů matematiky. 
Hejného metodu podle něj vyzkoušela řada škol neúspěšně. Například na Základní škole Mutěnice v okrese Hodonín se proti ní dokonce vzbouřili rodiče. "Uvědomili si, že jejich děti v důsledku netradiční výuky nezvládají ani základní matematické operace, které byměly mít dávno v malíčku," tvrdí středoškolský učitel Fuchs. 
Že je s matematikou v posledních letech něco špatně, však připouští i on. Spolu se svými kolegy z Jednoty českých matematiků a fyziků se proto podílí na projektu Matematika pro všechny. Ten si s úspěchem vyzkoušely zhruba čtyři desítky škol. "Zaměřujeme se především na práci se slabšími žáky nebo těmi, kteří matematiku nemají v oblibě," píše se na webových stránkách projektu, kde jsou zveřejňovány úlohy, které mohou žáky zaujmout svou tematikou. "Tvoříme je se snahou propojit matematiku s běžným životem," říká Fuchs. 
Převládají proto příklady z reálných životních situací, jako je zpoždění vlaku nebo stavba domu. Jako zpestření slouží matematické hádanky, kvízy a rébusy. Jednotlivé úlohy jsou odstupňovány podle obtížnosti tak, aby i slabší žáci měli možnost vniknout do problematiky. "Nic totiž neodradí tak spolehlivě jako nepřiměřená náročnost," říká Fuchs. 
Tonoucí se maturity chytá Mnozí vidí šanci na zlepšení úrovně matematických dovedností českých školáků v zavedení povinné maturity z matematiky. Mezi jejími příznivci je i ministr školství Marcel Chládek. Ten plánuje povinnou matematiku u maturit zavést v roce 2019. To znamená, že čeká už na letošní deváťáky. 
Zástupci Jednoty českých matematiků a fyziků nad tímto návrhem jásají: "Matematika je stěžejní pro rozvoj vzdělání a myšlení. Proto je nezbytné, aby se stala součástí povinné maturitní zkoušky," nechal se slyšet například předseda jednoty Josef Kubát. Maturita prý bude dobrou motivací pro studenty, aby více zabrali a snažili se. 
Zdaleka ne každý ale považuje strašení maturitou za vhodnou metodu, jak žáky a studenty přivést k usilovnějšímu studiu královny přírodních věd. Například podle profesora 
Hejného povinná maturita znalosti dětí nezlepší, zato je ještě více znechutí. "Matematika má přinášet radost z poznání a objevování, ne se stát kladivem na děti a jejich strašákem či nepřítelem," říká. 

--- 

Proč dětem nejde počítání? 

- Kromě nedostatků v systému vzdělávání může stát za neúspěchem dítěte v matematice několik konkrétních příčin. 
- Jednou z nich je vývojová porucha – dyskalkulie. Způsobuje problémy spojené s číselnými operacemi a poruchy prostorových představ. 
- Původcem může být i psychický blok – strach z učitele, opakovaného neúspěchu a výsměchu spolužáků. * Někoho brzdí pouhá duševní nezralost. Žák není schopen v dané době pochopit probírané učivo, ale už za půl roku nebo rok je bez potíží zvládne. 
- Bariérou v některých případech bývá lehká mozková dysfunkce a poruchy koncentrace. 

Matematika má přinášet radost z poznání a objevování, ne se stát kladivem na děti a jejich strašákem či nepřítelem. 
Matematika rozvíjí myšlení. Zároveň je ale nejméně oblíbeným předmětem českých školáků. Mnozí se jí dokonce bojí. 

Autor: Barbora Cihelková

Publikováno

10. 3. 2015

Kategorie

Doporučte tuto stránku svým známým:

Podporují nás

© 2020 H-mat, o.p.s.
Pro lektory Prohlášení o používání cookies

Právě jsme otevřeli přihlašování na jarní šablony (Praha, Brno, Ostrava, Liberec): https://seminare.h-mat.cz/. Novinkou jsou semináře pro malotřídky (Praha, Brno).

Zavřít