Jako jeden z možných směrů, kterým by se výuka matematiky v Česku mohla ubírat, označuje Jančařík třeba Hejného metodu, kterou rozvíjel Milan Hejný, jenž na PedF UK dlouho působil: „Není to jediná a samospásná cesta, protože samozřejmě hodně záleží na konkrétním učiteli a jeho přístupu k žákům. Nicméně posilovat ochotu experimentovat, nebát se chyby a zvládáním výzev budovat svou sebedůvěru dokážou alternativní metody lépe než výuka klasická.“
Metodu podle Hejného využívá při výuce matematiky Petra Antlová, která učí v ZŠ Slatiňany. „Její velká síla podle mě spočívá mimo jiné v tom, že stojí na vlastních poznatcích dítěte. Například v geometrii se hodně soustředíme na vlastnosti útvarů, které propojujeme mezi sebou, aby je žáci skutečně pochopili,“ vysvětluje výhody své oblíbené metody, na které oceňuje i to, že dětem pomáhá se sebevědomím a odvahou. Často totiž využívá takzvané gradované úlohy, kdy jedno zadání obsahuje různé stupně obtížnosti. Žáci tak sami hned vidí, jak se zdokonalují, a ti rychlejší – pokud chtějí – mohou látku vysvětlovat spolužákům. „Využívají vrstevnický jazyk, takže jsou pro kamarády srozumitelní, a zároveň si učivo i sami upevňují, což je samozřejmě výhodné,“ říká učitelka.
Lidové noviny, 7. února 2023, strana 10
